Začínáme s chovem bažantů

Autor: Míla Stehlík

Jelikož se na mne obracejí vesměs mladí chovatelé s mnohdy podobnými dotazy stran chovu, rozhodl jsem se napsat jakési obecné pojednání o chovu bažantů. Pokud chceme začít s chovem okrasných bažantů, měli bychom nejprve získat nějaké základní vědomosti o jednotlivých druzích, které se nám líbí a které bychom chtěli chovat. Po zakoupení ptáka zjistit, že má výrazný hlasový projev, což bude vadit jak mně, tak sousedům, následně řešit, čím se krmí a kam ho dát, není jistě to pravé, nicméně se s tím bohužel poměrně často setkávám.

Rozumným řešením je nastudovat příslušnou dostupnou literaturu, prozkoumat internet a zároveň navštívit pár chovatelů a zoo, které se zabývají chovem druhů, jež nás zajímají. Z těchto návštěv a získaných informací si může každý udělat základní představu o tom, jak jednotlivé druhy vypadají, jaké je jejich chování, v jakých chovných zařízeních jsou chovány, eventuálně zda se mohou chovat s jinými druhy ptáků. Na základě získaných informací se rozhodnout, které druhy mohu vzhledem k svým možnostem chovat. Následně lze pak mnohem snáze volit chovaný druh a pro něj pak zbudovat chovatelské zařízení odpovídající jeho požadavkům. Každý druh má svá specifika a ta je třeba respektovat, abychom ho mohli s úspěchem chovat a také odchovávat potomstvo. Je třeba vzít v potaz hlasové projevy jednotlivých druhů, jako i možnosti stran zimování, krmení, a pokud chceme chovat více párů, počítat s místem pro odchovy a také s místem na karanténu nových zakoupených ptáků. Samozřejmě je třeba zvážit i finanční náročnost celého chovu.

Chovné zařízení

Úspěšný chov hrabavých vyžaduje vytvořit takové podmínky v chovném zařízení, které budou v co největší míře odpovídat přirozeným podmínkám v domovině toho konkrétního druhu. Připomenu několik zásad, které je třeba dodržet. Velikost voliéry by měla korespondovat s velikostí a počtem jedinců, které v ní budeme chovat. Platí samozřejmě, že čím větší prostor, tím lépe pro jeho obyvatele. Jako opravdu minimum pro malé druhy bažantů by mělo být 6 m2 a pro větší druhy pak nejméně 10 m2. Každá voliéra by měla mít závětří (tvořené do L dvěma nebo do U třemi stěnami), které by mělo být zastřešené. V případě, že budeme chovat teplomilné druhy, je třeba zajistit zateplený zálet. U teplomilných druhů musíme v zimních měsících udržovat teplotu nad bodem mrazu, většinou stačí teplota mezi 1 až 5 °C. Z tohoto pohledu je třeba zvážit použité materiály vzhledem k nákladům na vytápění. Jelikož naprosté většině druhů bažantů velmi vadí vlhko, musíme tedy voliéru celou zastřešit, nebo řešit podlahu voliéry tak, aby zajišťovala dobrý odvod vody. Vhodnými materiály pro tento účel jsou: štěpky, mulčovací kůra, lesní hrabanka, písek, popřípadě kamenné valouny. Část podlahy voliéry se také dá pokrýt roštem z pletiva (svařovaná síť 16×16 mm), která umístěna 5–10 cm nad zemí uchrání bažanty od přímého kontaktu se zemí. Při jakékoli kombinaci těchto druhů podlah je nutné, aby ve voliéře bylo zachováno popeliště, kde mohou hrabaví provádět svou tělesnou hygienu. Každá voliéra je nejen chovným zařízením, ale také estetickým výtvorem svého chovatele, a tak různé kameny a kmeny mohou dotvořit prostředí, ve kterém by měly dominovat různé stromy, keře a rostliny. Ty tvoří i přirozený kryt pro slípku v době, kdy se potřebuje ukrýt v době toku nebo před agresí kohouta. Jako vhodné jsou například: rododendron, pieris, bambus, miscantus, syrský ibišek, smrk, borovice, túje atd. Další nedílnou součástí voliéry jsou hřadovací bidla, měla by být většího průměru, tak 8–10 cm, aby se v zimních měsících u choulostivějších druhů předešlo nebezpečí omrznutí prstů. Velmi dobrým materiálem jsou větve a kmeny akátu, který je tvrdý a velmi odolný povětrnostním podmínkám a je hrubý, takže se po něm ptáci snáze pohybují.

Co se týká pletiva, pak velmi dobrou volbou je svařovaná síť o velikosti 16×16 mm nebo 19×19 mm, která je odolná proti predátorům a velmi dobře se s ní pracuje. Doporučuji použít svařovanou síť Casanet od firmy Bekaert. Sice jde o dražší variantu, nicméně jedná se o velmi kvalitní pletivo několikrát pozinkované, nebo i s úpravou z PVC. Toto pletivo vyniká jak přesností zpracování, tak i velmi dlouhou životností. Obdobná pletiva vesměs čínské provenience v podstatě nejde napnout a na voliérách dělají vlny a ani jejich pozinkovaná úprava nemá dlouhou životnost. Pozinkovaná pletiva je dobré opatřit tmavým (černým, nebo zeleným) nátěrem, díky kterému získáte lepší průhled skrz pletivo dovnitř voliéry, já mám velmi dobrou zkušenost s vodou ředitelnou barvou Eternal. Jako strop je dobrou variantou síť, ta eliminuje riziko zranění chovanců, při vyrušení a náhlém vzletu. Stran konstrukce voliér lze volit několik řešení. Nejvíce se používají dřevěné hranoly nebo ocelové kulaté či hranaté profily a v současné době i hliníkové nebo nerezové profily. Ty jsou sice cenově nejnáročnější, ale jsou bezúdržbové a v podstatě nesmrtelné. Jako zastřešení se poslední dobou velmi osvědčuje dutinkový polykarbonát pod různými obchodními názvy (macrolon, lexan atd). Je to lehký průhledný materiál a velmi dobře se s ním pracuje. Dilema, zda zastřešit část voliéry nad záletem či zastřešit celou voliéru, má mnoho chovatelů a každý z nich má své důvody pro to své řešení. Výhodou celkového zastřešení je sucho ve voliéře (které zejména v podzimních měsících, kdy je chladno a deštivo, má své velké plus) a zamezení kontaminace voliéry exkrementy od volně létajícího ptactva. Já však jsem příznivcem voliéry částečně zastřešené. V přírodě se ptáci také nepohybují v úplně suchém prostředí, bez styku s ostatním ptactvem a přístup slunce je důležitý pro jejich zdárný vývoj. Dalším argumentem pro mne je to, že jsem se na svých mnohých cestách za chovateli v Německu, Belgii a Nizozemí zatím nesetkal s chovatelem, který by měl své voliéry pro bažanty celé zastřešené.

Jednou z velmi podstatných součástí chovných zařízení jsou opatření proti dravcům. Proti pernatým dravcům je dobré umístit na strop voliéry nad hřadovací bidlo lať, která zamezí zdárnému útoku dravce na hřadující ptáky. A asi nejlepším řešením ochrany proti ostatním nelétajícím predátorům je osazení chovného zařízení elektrickým ohradníkem.

Krmení

Každý chovatel by měl vždy vycházet z požadavků toho kterého druhu a tomu přizpůsobit složení krmiva. Kvalitní variantou je jako základ použít kvalitní granulované krmivo pro bažanty (BŽ1 pro kuřata do 4 týdnů stáří, BŽ2 pro kuřata od 4 do 18 týdnů stáří, BŽ3 směs pro bažanty v klidovém období červenec až leden a BŽN reprodukční směs pro bažanty ve snášce únor až červen), které obsahuje vyvážené množství živin, minerálů a vitamínů. Velmi se mi osvědčila tato krmiva: jako startér pro kuřata do věku 14 dnů krmivo Gibier Start od firmy Iframix. Granulované směsi BŽ1, BŽ2, BŽ3 a BŽN od firmy Biopharm Jílové u Prahy. Satyry a lesklé bažanty krmím v mimoreprodukční období granulovaným krmivem BŽ3 s větším podílem vlákniny od firmy Pohledští Dvořáci.

Jelikož má každý druh trochu jiné nároky na potravu, je nutné tuto granulovanou směs doplnit o složky důležité pro ten který druh. Například pro rody tragopan, ithaginis, pucrasia, lophophorus a crossoptilon je v potravě nezbytný značný podíl objemného krmiva, ovoce a zeleniny (smetanka, šťovík, jitrocel, salát, čínské zelí, mrkev, rajčata, jablka, třešně, arónie, víno, jeřabiny). Naopak rody afropavo, polyplectron, argus, rheinardia, lophura nemohou dobře prospívat, pokud v krmivu není dostatek živočišné složky (strouhaná vařená vejce, tvaroh, smýkaný hmyz, mouční červi, zofobasi).

Před dobou toku po zimě ke zlepšení kondice podávám naklíčený ječmen a do vody přidávám komplexní vitamínový přípravek Kombisol Multi, který obsahuje vitamíny, krom vitamínu C. Do pitné vody je vhodné přidávat přípravky zajišťující kyselé pH v trávicím traktu, a tak omezující možnost onemocnění (Acidomid D, Forticoat NL).

Lze samozřejmě krmit místo granulovaných směsí i směsí zrnin, kterou budeme doplňovat složkami, jakými jsme doplňovali granule, je nutné vhodně doplnit minerály a vitamíny, aby byla kryta veškerá potřeba našich chovanců. Můžeme použít tyto druhy zrnin: pšenice, hrách, vikev, peluška, proso, řepka, mungo, semenec, kardi. Při zařazování slunečnice a kukuřice bychom měli být opatrní. Doporučuji krmit v omezené míře pouze poslední dva měsíce v roce, tato krmiva totiž přispívají k ztučnění a bažanti ve voliéře nemají tolik pohybu jako ve volné přírodě, takže jsou ke ztučnění náchylní, následně mohou mít problémy s reprodukcí a snižuje to také délku života. Pokud krmíme bažanty denně, je vhodné jeden den v týdnu nekrmit a přispět půstem k lepší kondici ptáků.

1. Pod vlastní matkou nebo náhradní kvočnou, což má výhodu v malé pracnosti pro chovatele, kuřata jsou životaschopnější a získávají návyky předávané rodiči, dále odpadá riziko výpadku elektřiny, popřípadě selhání techniky. Je zde riziko zašlápnutí, případně zasednutí kuřete, popřípadě infikování kuřat chorobou od kvočny.

2. Ve stolní líhni, bez ventilátoru, kde je nutné udržovat teplotu 39–39,2 °C, měřeno na horní třetině vejce. Minimálně 2× denně ráno a večer vejce o 180 stupňů otáčet. Na dně líhně je umístěna miska s vodou, která se stará o odpovídající vlhkost, což by mělo být asi 45 % relativní vlhkosti. Před líhnutím by se měla pohybovat asi na úrovni 65 % relativní vlhkosti. Vždy první tři a poslední tři dny před líhnutím se vejce neotáčí. Při otáčení se vejce zároveň ochlazují. Pokud je vlhkost před líhnutím malá, můžeme ji zvýšit mlžením (pozor, mlžit jemně, voda po vejcích nesmí stékat). Neméně důležité je i větrání líhní. Stolní líhně mají vzduchové otvory ve dnu a stropě, čímž je dosaženo dostatečného přívodu čerstvého vzduchu. Tím je docíleno odvětrávání kysličníku uhličitého. Ten se uvolňuje ze zárodků při líhnutí, je toxický a způsobil by při nedostatečném větrání odumření zárodků.

3. V automatické líhni, kde je pomocí ventilátoru udržována stejná teplota 37,6 °C v celém prostoru líhně (ten bývá rozdělen na předlíheň a dolíheň, kde se vejce neotáčejí, a vlastní líheň, kde se dle konstrukce líhně automaticky otáčejí buď stále a pomalu, nebo dle nastavení toho kterého typu líhně několikrát za den). Výhodou automatické líhně je minimum času stráveného obsluhou a větší kapacita. Lze totiž nad sebe umístit více lísek s vejci, jelikož ventilátor udržuje v celém prostoru líhně stejnou teplotu. Co se týče větrání a vlhkosti, platí totéž jako ve stolních líhních.

Obecně o líhních

Uchování násadových vajec

Vejce se mají skladovat špičkou dolů při teplotě 10 až 15 °C v temné místnosti, a to po dobu maximálně 14 dnů, po překročení této doby se rapidně snižuje jejich líhnivost. V případě jakéhokoli transportu je třeba vejce dobře zabalit, aby nedošlo k jejich poškození, a po transportu nechat 24 hodin stát a pak teprve vkládat do líhně.

Dezinfekce

Vždy po každé várce líhnutých vajec je třeba líheň vyčistit a vydezinfikovat z důvodu eliminace choroboplodných zárodků, které mohou při líhnutí kontaminovat líheň a posléze i vylíhnutá kuřata. Dezinfekci provádíme omlžením celé líhně 2 % roztokem přípravků Virkon S, Virocid nebo F10.

Ochlazování vajec

Asi od 7. dne inkubace by se měla vejce dvakrát denně chladit, to znamená asi na 10 minut vyjmout z líhně, u stolních líhní k tomu dochází při otáčení vajec, v případě automatických líhní otevřít dveře a pustit ventilátor. U některých typů novějších automatických líhní lze naprogramovat i ochlazování.

Prohlídka

Po 5 až 7 dnech se nasazená vejce prosvítí a neoplozená vejce se vyřadí. V oplozeném vejci je viditelný zárodek s pavoučkem krevních cév. Prosvětlovačka se dá velmi jednoduše vyrobit nebo zakoupit.

Líhně

V současné době není problém zakoupit si líheň. Je však třeba dobře zvážit, jakou značku, typ a od koho kupujeme. Já při koupi jakéhokoli přístroje dávám vždy přednost značkovému zboží, které má servis a kde není problém s náhradními díly. Sám mám již několik let dvě automatické líhně, a to Octagon 40 a R–Com 20. S těmito líhněmi jsem velmi spokojen. Různé líhně od firmy Brinsea a R–Com mají i moji přátelé a jsou taktéž spokojeni. Tyto líhně nabízí za velmi přijatelné ceny a má k nim i spolehlivý servis firma Líhně.cz pana Veselého. Samozřejmě se dají zakoupit i špičkové líhně, jako například Grumbach, jejich cena je však pro začínající chovatele značně vysoká.

Odchov kuřat

V případě, že líhneme pomocí umělé líhně, tak asi 12 až 24 hodin po vylíhnutí kuřat a jejich oschnutí je přemístíme do odchovny, kde udržujeme teplotu 35 °C. Tuto teplotu po dobu odchovu plynule snižujeme, každý týden o 2 °C, po 8 týdnech se tak kuřata mohou již ponechat bez temperování. V tomto věku provádíme i kroužkování. Co se týká tepelného zdroje, nejvhodnější je používání buď keramických žárovek, nebo červené infralampy. Omezují riziko kanibalismu a mají dlouhou životnost. Co se krmení kuřat týká, první den po vylíhnutí nekrmíme, jelikož kuře tráví zbytek žloutkového váčku ve svém těle, podáváme pouze vodu k pití. Kuřata všech druhů bažantů jsou zpočátku orientovaná výhradně na příjem živočišné potravy. Nejlepší volbou je použít kvalitní startér. Já používám, jak jsem již dříve zmínil, Gibier Start od firmy Iframix. Tato směs obsahuje vše, co malá kuřata pro svůj zdárný vývoj potřebují. V této době můžeme přidávat ještě malé množství svlečených larev potemníka moučného (Tenebrio molitor), jinak též nazývaného moučný červ. Po dvou týdnech můžeme začít přikrmovat tak, jak si specifikum každého jednotlivého druhu vyžaduje. Po měsíci plynule přecházíme na směs BŽ2, kterou podáváme do 6 měsíců věku, kdy přecházíme na BŽ3. Při odchovu musíme dát pozor na dostatek prostoru, který rostoucí kuřata potřebují, hrozí totiž riziko vzájemného ozobávání, které může vést až ke kanibalismu.

Péče o zdraví

Problémům je vždy lepší a levnější předcházet než je posléze obtížně řešit. Proto by kvalitní krmení a denní kontrola měly být samozřejmostí. V případě nějaké choroby máte totiž problém. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, v současné době není mnoho veterinárních lékařů, kteří se zabývají problematikou léčení okrasných ptáků a ovládají ji.

Nové ptáky je třeba karanténovat. Dle potřeby jednou až dvakrát ročně odčervovat. Lze použít přípravek Chemisole 20 % nebo lepší, ale dražší Concurat L 10 %. Voliéry, všechny potřeby jako napáječky, líhně, odchovny atd. je třeba dezinfikovat. Výbornými přípravky v současné době jsou Virocid, Virkon S a F10. S těmito přípravky se dá pracovat i za přítomnosti zvířat, jsou šetrné k rostlinám i okolnímu prostředí, nezpůsobují korozi chovných zařízení, jsou schopné likvidovat veškeré mikroorganismy a navíc je jejich účinek dlouhodobý.

Koupě nových ptáků

Při pořizování nových ptáků bychom měli být opatrní. Nedoporučuji nakupovat na burzách, ale přímo od chovatele. Po předchozí domluvě nebo na základě reference svých známých nejprve navštivte chovatele u něho doma a tam se v klidu podívejte a rozhodněte. Při nákupu u chovatele doma máte možnost vybrat si, znáte bydliště a vidíte, jak jedná. Vidíte, v jaké kondici ptáci jsou, jak se chovají a reagují, jaké je chovatelské zařízení, a můžete se zároveň dozvědět i mnoho užitečných rad a zkušeností. Zejména u dražších ptáků a tam, kde ještě není identifikovatelné pohlaví, by neměl být pro prodávajícího chovatele problém sepsat s kupujícím kupní smlouvu. Pokud se sepsání kupní smlouvy brání, je to varovný signál. Na druhou stranu je třeba být připraven na to, že vám pták při transportu může stresem zahynout, což není vina prodávajícího. Když jsem u transportu – je velmi důležité přepravovat bažanty v odpovídajících přepravkách. Zásady jsou následující: velikost transportní přepravky by měla odpovídat velikosti přepravovaného ptáka, nesmí být příliš malá, pták musí mít dostatek místa, a nesmí být příliš vysoká, aby při transportu nemohl skákat. Strop přepravky by měl být opatřen měkkou výstelkou, nejlépe molitanem o síle alespoň 2 cm, což zabrání rozbití hlavy přepravovaného bažanta o strop transportky. Nesmíme zapomenout na dýchací otvory po obvodu přepravky a na dno přepravky jsou vhodné buď staré noviny, nebo koberec. S úspěchem lze používat papírové krabice, u kterých odpadá problém s dezinfekcí a po použití se vyhodí nebo spálí. Velký pozor si musíme dát i na dobu transportu, v létě při vysokých teplotách mohou vysokohorští bažanti se silným opeřením uhynout na přehřátí, jedná se především o rody: tragopan, ithaginis, pucrasia, lophophorus a crossoptilon. Pokud kupujeme nového bažanta, tak bychom ho doma měli nejprve preventivně odčervit a na 2 až 3 týdny umístit do karantény mimo své ostatní chovance. Je velmi důležité, abychom si nezavlekli do svého chovu nějakou chorobu.

Zdroj: https://www.ifauna.cz/