Odchov selat

Chovatelé produkující zástavová selata mají prasnice ve stáji na slamnaté podestýlce, přičemž někteří využívají plemeníka v přirozené plemenitbě, jiní standardní metodu pro řízenou reprodukci – inseminaci.

Cílem je dobrá porodní hmotnost a vyrovnanost selat, což lze ovlivnit jak výběrem genetiky, tak výživářskými opatřeními v době březosti. Základem je, aby plemenice před porodem byly v optimální kondici, respektive měly optimální tukové krytí.

Porod, k němuž dochází v průměru za 115 dnů, je pro prasnici i selata v mnoha ohledech kritickým obdobím. To platí zejména pro moderní genotypy prasnic, u nichž se díky většímu počtu selat ve vrhu protahuje doba porodu. Přidušení naposledy narozeným selatům přivodí lehkou mozkovou dysfunkci, která snižuje jejich reflexy, což je i častou příčinou toho, že se nedostanou včas k prasnici, aby se napila mleziva.

Užitkovost prasnic

Zatímco ve špičkových evropských chovech se dosahuje užitkovosti prasnic odpovídající čtyřiceti selatům za rok (16,8 selete na vrh), u plemenic výše zmiňovaného přeštického plemene se plemenářská práce ubírá jinou cestou.

Podle aktuální metodiky zpracované Svazem chovatelů prasat se k plemenitbě využívají jedinci s průměrným vyjádřením vlastností, přičemž pozornost se zaměřuje na typ, konstituci, zevnějšek, odolnost vůči stresu a dlouhověkost. Dobré reprodukční vlastnosti patří k charakteristickým znakům přeštického černostrakatého plemene a jsou vyjádřeny 10,5 dochovanými selaty ve vrhu (v 21 dnech věku).

Péče o selata

K zamezení ztrát novorozených selat se osvědčuje asistence u porodů, případně se do porodního kotce umístí na noc do zóny primárního zdroje tepla ještě druhá infralampa. Kromě sucha a tepla novorozené sele potřebuje dostatečně se včas napít mleziva. Odebraným selatům se ošetří pupeční pahýly, brousí se špičáky a do tří až pěti dnů se jim podá železo. Do dvou týdnů se kanečci kastrují standardní metodou.

Odstavení selat

Pod prasnicí selata zůstanou asi třicet dnů, přičemž od dvou týdnů mají k dispozici kompletní krmnou směs. K vodě mají samozřejmě přístup již od prvního dne po narození. Odstavená selata o hmotnosti mezi sedmi až osmi kilogramy se přemísťují do společných kotců, kde jsou na adlibitní dávce krmné směsi a vody. V šedesáti dnech věku dosahují hmotnosti okolo 25 kg a jsou připravena k prodeji jako zástavová, respektive k výkrmu. Do porážkové hmotnosti okolo 120 až 130 kg se prasata běžně vykrmují šest měsíců.

Pokud jde o přeštická prasata, vyšší růstová schopnost je s ohledem na kvalitu a vyzrání masa na škodu. Při špatném krmení přeštík nabírá sádlo již v hmotnosti od sedmdesáti, osmdesáti kilogramů, ale kotletu má malou. Ideální doba výkrmu je asi osm měsíců kdy je maso jatečných zvířat již vyzrálé, což se projeví na řezu kotlety mramorovanou kresbou, kterou vytváří intramuskulární tuk.

Ustájení prasat

Od nejmladších kategorií jsou prasata ustájena na slamnaté podestýlce. Denním přistýláním se zajistí jednak to, že jsou zvířata čistá, jednak je zabaví a nemusí se řešit okousané ocásky či uši. Protože prasata sláms kliu i žerou, podestýlají se kvalitní ječnou slámou, která jim chutná.

O tom, že prasata jsou sociální zvířata uzpůsobená životu v malých skupinách, není třeba se dlouho rozepisovat. Právě na přirozeném chování je postaven chov prasat ve velikostně ustálených skupinách tvořených pěti až sedmi prasnicemi se selaty a kancem.

Do společného ustájení prasat v rodinkách se převádějí prasnice se selaty z poroden šest týdnů po porodu. Plemenný kanec prasnice stimuluje a ty se rozříjí, i když ještě kojí. Selata se odstavují ve třech měsících věku, kdy již přijímají tuhé krmení. Výhodou podstatně delšího sociálního kontaktu s matkou je chov prakticky bez stresu.

Venkovní chov prasat